Projekt : Prevence sociopatologických jevů

Zpracováno dle Metodického pokynu MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních.

Do programu Prevence sociop. jevů byla zařazena spolupráce s Humanitární organizací ADRA. Modul nazvaný "Pomáháme si" se zaměřuje na děti v předškolním věku. Jeho cílem je vytvořit u těchto dětí povědomí o základních rozvojových problémech, podporovat sociální cítění a vnímání významu mezilidské solidarity. Použité metody odpovídají věku dětí. Například jsou používány speciální "rozvojové" omalovánky, pomocí kterých si děti mohou na příbězích svých vrstevníků z tzv. třetího světa uvědomit rozdíly, ale i podobnosti života v České republice a v rozvojové zemi.
Na minimální preventivní program navazujeme programem protidrogové prevence.
Na tvorbě a realizaci Minimálního preventivního programu se podílejí všichni pracovníci Mateřské školy Rohožník.
Prevence sociálně patologických jevů je prováděna komplexně, tj. ve všech oblastech, jichž se prevence sociálně patologických jevů u dětí dotýká:
· oblast zdravého životního stylu (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity),
· oblast společenskovědní (komunikace, sociální dovednosti a kompetence),
· oblast přírodovědná (biologie člověka),
· oblast rodinné a občanské výchovy,
· oblast sociálně-právní.

Témata budou zařazována během roku, podle aktuální situace, budou zahrnuta do integrovaných bloků. Dle potřeby se k nim učitelky budou vracet.

Mezi kompetence podpory zdraví a zdravého životního stylu, patří:
sebedůvěra, samostatnost a sebejistota - Přiměřené vědomí vlastní důvěry v sebe. Vlastní sebevědomí spojené s úctou k druhému patří k základní životní kompetenci (postoji). Děti jako rovnocenní partneři mají v mnoha situacích právo říci ne, když něco nechtějí. Umění říci ne je z hlediska ochrany zdraví velmi pozitivní postoj. Nesouhlas nebo volba jiné alternativy nemusí být již předem považovány za neposlušnost, vzdor nebo zbytečnost. Děti nebudou umět říci ne pokusům o nejrůznější manipulace nebo drogovému pokušení, pokud v rodině, mateřské škole či škole není příležitost k vyjádření nesouhlasu.
podpora zkušeností - K upevnění sebedůvěry dětí slouží zejména pohybové aktivity, hry a hraní. Optimální jsou spontánní dětské pohybové aktivity bez viditelných zásahů pedagogů (dětem je poskytována možnost volby samostatné činnosti i její obtížnosti).
schopnost přizpůsobení se životu v sociální komunitě-schopnost přiměřeně kriticky myslet a rozhodovat se. Umění odhadnout své síly, je prevencí úrazů, ale i posílení pevného postoje vůči budoucím stresům, neúspěchům i pádům.
seberozvíjení - seberozvíjení dítěte je vytvářeno osobní zkušeností. Je podporováno prožitkem během hry. Optimální činností pro hry a hraní jsou přirozené situace skutečného světa. Děti si rády hrají na to, co vidí dělat dospělé a tím, že činnost zkouší, získávají sebevědomí. Hra nesmí být dospělým příliš organizována. Dospělí jsou pozorovatelé, partneři ve hře a rádci. Motivace k těmto činnostem musí vycházet z dítěte a musí být respektován jeho zájem.
motivace k aktivnímu poznávání a prožitkům - Prožitkové učení je vlastní předškolnímu věku. Dítě zkušenosti získává tím, že něco dělá a to, co dělá, prožívá.
rozvoj tvořivosti a estetického cítění
systematický rozvoj dovedností, které vedou k osvojení zdravého životního stylu, zdravotní prevence
heterogenní skupina - K přirozenému společenské prostředí, patří heterogenní skupina. Starší děti ve smíšené třídě jsou samostatnější, mají pocit důležitosti a odpovědnosti. Mladší napodobují starší kamarády. Věkově smíšené složení tříd významně přispívá k sociálnímu zrání dětí. Děti jsou k sobě ohleduplné, umí si vzájemně naslouchat, nevyskytují se projevy agrese. Jejich hra je tvořivá, s prvky fantazie, schopností kooperace, jsou komunikativní k sobě vzájemně i k dospělým, jsou pozitivně naladěny. Umí vyjádřit svůj názor a zdůvodnit svůj postoj a rozhodnutí. Věkově smíšené třídy, mají své přednosti i pro rodiče dětí. Tak jako nejmenší děti tvoří ve třídě menšinu a rychle zapadnou do vytvořené hierarchie a vžitých pravidel, tak i rodiče nových dětí se snadno vpraví do nových podmínek, rychle se zorientují a zapojí se v rodičovské skupině úplně stejným mechanismem jako děti. Mateřská škola se tak podílí na vytváření postojů ke zdravému životnímu stylu a prosociálního klimatu nejen u dětí, ale i na pozitivní změně postojů u dospělých rodičů.
Rodinná výchova je základ, na kterém škola staví. Při nevstřícném postoji rodiny je možnost mateřské školy přispět ke zdravému rozvoji dětí ztížena. Navození otevřeného a oboustranně prospěšného vztahu s rodiči je proces, do kterého jsou rodiče vtahováni prostřednictvím dětí. Pohodové, otevřené klima v mateřské škole, dítě aktivní, samostatné a sebejisté, zlepšuje spolupráci s rodiči a jejich podporu školní práce a samozřejmě rodiče zpětně pozitivně ovlivňuje.